Kazašský kroj
Kazašský kroj má poměrně dlouhou historii, která sahá až do pozdních XV počátku XVI století – čas tvořil základní kulturní hodnoty kazašských lidí a jejich způsob života.
Historie národního kazašského kostýmu
Tradiční kazašské oblečení prošlo mnoha změnami a v každém případě bylo ovlivněno některými dalšími lidmi. Před 2. stoletím BC. předci kazašů měli oblečení z kožešiny a kůže. Ale potom byl styl zvířete nahrazen polychromem. Používaly jiné látky než kůže a kožešiny: tkanina, plsť a dovezené materiály: hedvábí, brokát a samet. Hlavním rysem tohoto stylu je přítomnost dekorativních prvků a ozdob v oblečení. Tvorba kazašského kroje byla dále ovlivněna Tatary, Rusy, Turky a Střední Asijci. Ženské kazašské lidové kroje se staly atraktivnějšími, šaty v pásu byly utaženy a sukně se rozzářila ozdobami. Objevil se obrubník.
Do konce 19. století kazašští lidé již šištili šaty převážně z bavlněné tkaniny a bohatí lidé si dovolili sami sebe a rafinovanější materiály.
Popis kazašského národního kostýmu
Kostým žen byl určen podle věku. V podstatě se dámské oděvy skládají z košile s názvem “keilek”. Mladé dívky nosily lehké šaty s volánky a flounces – “kosetek”. Ornamenty zdobily nejen dno šatů, ale i rukávy. Pro každodenní použití použité levné tkaniny, na svátky – drahé. Nad šaty se vždycky oblékla obojstranná bunda, která byla utažena v pasu a rozšířena na dno. Camisoles byli oba s rukávy a bez nich a měli charakteristický kazašský ornament v podobě výšivky se zlatými nitěmi. Také by mohly být zdobené korálky, hranice, pruh s lurexem. Mladé dívky nosily jasné kamínky, dospělé – tmavé barvy. Důležitým prvkem oděvu byly také kalhoty “dambal”, které se nosily pod šaty. V chladném počasí ženy mohly nosit tvaran – rovný plášť s dlouhými rukávy, který se nosil nad šaty.
Každá dívka musela nosit “taki” čepici. Zdobí jiný pokrývek hlavy drahé korálky, perel, korálky, zlatou nití, jakož i na strop měl chomáč peří sov, kteří sloužili jako talisman.
Kostým ženy se téměř neodlišoval od dívčí dívky s výjimkou jejích kadeřníků. Svatba byla dána na kuželovitou čepicí tkáně, dosahuje výšky 25 cm, na jejímž vrcholu byl kladen na „saukele“ dosahuje výšky 70 cm Po svatbě, ta žena měla na sobě bílý šátek. – „Sulam“ nebo „kimeshek“.